Psoriáza & Psoriatická Artritida
Psoriáza je více známá pod svým českým názvem lupénka. Postihuje především kůži, nicméně zhruba 10–20 % pacientů trpí kloubním postižením. Toto onemocnění, které je do jisté míry podobné revmatoidní artritidě, se nazývá psoriatická artritida.
Podkladem kloubních obtíží při psoriatické artritidě je chronický autoimunitní zánět kloubu. Postižený kloub otéká a bolí, je citlivý na dotek a teplý na povrchu. Typicky se objevuje také ztuhlost, obzvláště po ránu.
Kloubní projevy u psoriatické artritidy obvykle postihnou jen několik málo kloubů (méně než pět), převážně na dolních končetinách. Kromě nich bývá postižena také páteř, především v křížové oblasti.
Psoriatická artritida se častěji vyskytuje u pacientů s těžkou formou lupénky. Důležité je, že kožní a kloubní příznaky se jen málokdy objevují současně. Postižení kloubů většinou přichází později, často až po deseti letech trvání kožních projevů.
Na kůži se psoriáza projevuje ložisky hnědočervené kůže se stříbřitými olupujícími se šupinami na povrchu. Nejčastěji se vyskytují na loktech a kolenou, méně často ve vlasech.
Propuknout může v kterémkoliv věku, ale nejčastěji se první příznaky objeví v pubertě nebo později, zhruba ve věku 40–50 let. Muži i ženy onemocní lupénkou přibližně stejně často.
Žádné z laboratorních vyšetření není pro psoriatickou artritidu charakteristické. U některých pacientů bývá zvýšená sedimentace červených krvinek a C-reaktivní protein.
Diagnóza se zakládá na odebrání anamnézy a klinickém vyšetření. Někdy je potřebné provedení biopsie z kůže (odběr malého vzorku).
Správná a hlavně včasná diagnostika je klíčová, neboť čím dříve je nasazen léčebný postup, tím lepších výsledků lze dosáhnout. Platí to zejména u biologické léčby, která u některých pacientů dokáže chorobu nejen zpomalit, ale dokonce zcela zastavit.
Ideální je díky včasné diagnostice chorobu zastavit v jejím počátku, kdy pacient ještě nemá rozsáhlé poškození kloubů.
U mírných projevů psoriatické artritidy lze vyzkoušet nesteroidní antirevmatika a v některých případech také pomáhá aplikace kortikoidů přímo do kloubní štěrbiny.
Při mnohočetném postižení jsou vhodné tzv. DMARDs neboli chorobu modifikující léky, kam patří metotrexát, cyklosporin A nebo sulfasalazin.
Vlastní kapitolu terapie představuje léčba cílená, také známá jako biologická. Tento typ je zacílen na látky spouštějící zánětlivou reakci , kdy působením léku dochází k zablokování zánětlivého procesu.
Takový druh léčby je indikován zejména u pacientů, u nichž léčba pomocí léků, jako je metotrexát, nevede k dostatečné odezvě.
Biologická léčba - přináší velmi slibné výsledky. Ke zlepšení sledovaných parametrů u pacientů dochází po krátké době jejího používání.